Ústecké nakladatelství Albis International vydalo práci polozapomenutého, avšak nikoliv bezvýznamného trutnovského rodáka Josefa Mühlbergera — lyrika, germanisty, historika, který svůj život zasvětil ideálům humanity, v rozháraných dějinách dvacátého století mnohokrát podupaným.

Letos v červenci spatřil světlo světa pozoruhodný literární počin, kniha s názvem Antologie běloruských povídek. Tato kniha si klade za cíl seznámit českého čtenáře se současnou běloruskou literaturou, která, stejně jako Bělorusko samé, izolované Lukašenkovým režimem od zbytku světa, zůstává pro běžného obyvatele České republiky neprobádaným teritoriem.
 

V březnu byl do německých kin uveden snímek Das Leben der Anderen (Život těch druhých) režiséra F. Henckela von Donnersmarcka a rázem se stal nejúspěšnějším filmem roku jak u diváků, tak u filmové kritiky. Drama z prostředí východoněmecké tajné policie Stasi je první výpovědí o zločinných praktikách komunismu, jež se dokázala oprostit od věčné „nostalgie“, tolik příznačné i pro českou a maďarskou tvorbu, a navzdory „hollywoodskému“ scénáři přitom neztratit na autentičnosti.

Novela Boarding home kubánského spisovatele Guillerma Rosalese (1946–1993) se na první přečtení, které díky její útlosti, jednoduchému ději a strhujícímu stylu nemůže být jiné než „jednodeché“, zdá být syrovou a na vlastních zážitcích založenou výpovědí z okraje lidské společnosti.

Koncem listopadu dorazil i do našich kin americký trhák Borat. Sacha Baron Cohen v něm pomocí postavy buranského, rasistického, sexistického, chlípného a antisemitského kazašského reportéra Borata nastavuje zrcadlo „émerické kultůře“ i konceptu multikulturalismu. Fígl používá rafinovaný i prostý zároveň.

Vzpomínky Radomíra Luži na odboj za Druhé světové války, jehož byl přímým účastníkem, jsou co do žánru někde na půl cesty mezi klasickou memoárovou literaturou a literaturou dobrodružnou.