| Napsal Jan Horník, v 13-03-2009 |
Nová americká administrativa vládne teprve druhý měsíc, ale už nyní je
jasné, že nový kurs zahraniční politiky opravdu přijde. Na Obamu
všichni čekali jako na smilování – na světe má nyní zavládnout mír a
spolupráce a přímo ukázkový začátek už máme za sebou.
Dosavadní změnu můžeme krátce shrnout následovně: domluvme se s Číňany, poprosme Rusy, aby domluvili Iráncům a omluvme se muslimům za svržení Saddáma. Zastánci míru mohou jásat. Naivní jásot nad koncem bushovské arogance ale brzy skončí. Nahradí ho totiž arogance jiných, bohužel však mnohem nebezpečnějších lidí.
Stačí sledovat, jak s vlídně nastavenou tváří USA zacházejí kremelští mocipáni, což je pro nás ve Střední Evropě nejpalčivější. Stojí za to připomenout alespoň jeden fakt: hned po zveřejnění výsledků amerických prezidentských voleb 5. listopadu ruský prezident Medveděv pohrozil rozmístěním raket Iskander v Kaliningradské oblasti, budou-li základny v Polsku a ČR nakonec umístěny. Sluší se uvést, že tyto rakety s doletem cca 400 km neměly být určeny k obraně jako rakety v Polsku a radar u nás, ale k útoku na území Evropy. Ale opusťme povolební rétoriku. Mnohem podstatnější je způsob, jak trio Obama, Biden, Clintonová prakticky postupuje v mocenské politické hře, která je v dějinách vždy nemilosrdná. Například právě v otázce protiraketového systému. Rychle a jednoduše prostě vycouvali a to navíc v situaci, kdy je jasné, že ekonomická krize v naší zemi co nevidět vynese k moci ČSSD, která smlouvy skoro jistě potopí, takže s radarem u nás je zřejmě konec.
Čeho USA svým vstřícným gestem vlastně dosáhli. Stáhli se snad Rusové třeba z Gruzie? Anebo výměnou za ústup od základen pomohli NATO s Afghánistánem? Přesně naopak: uplatili Kyrgyzstán dvěma miliardami dolarů (i v krizi je na tohle peněz dost), aby Američanům v Manasu uzavřel klíčovou základnu pro zásobování jednotek v Afghánistánu. Vzápětí pak Američanům nabídli, že tranzit zprostředkují sami. Jednoduše řečeno, Američané by si tak prostřednictvím tranzitní poplatků sami časem proplatili uzavření své vlastní základny a navíc by se ještě stali zase o kus závislejší na Moskvě. Holt kdo umí, umí... Nezbývá než počkat, jestli na to Obama přistoupí.
Doufá tedy nové americké vedení alespoň v to, že dokáže omezení protiraketové obrany vyměnit za ruský tlak na Írán? Jestli ano, pak už mohou do Moskvy jako vyjednavače příště poslat rovnou hippies s květinami. Proč by Rusové něco takového dělali, když dlouhodobě usilují o strategické oslabení USA ve světě jako supervelmoci – snaží se vytvořit tzv. multipolární svět a obnovit svůj vliv v tzv. blízkém zahraničí. Kdo dosud Iránu dodává jadernou technologii? Samozřejmě že Rusové. Právě minulý týden ruská delegace pod vedením Sergeje Kirijenka, bývalého předsedy vlády a šéfa Rosatomu, přijela do Búšéhru v den dokončení prvního jaderného reaktoru. Rusové by na Irán možná zatlačili nebo ho alespoň podporovali méně, kdyby za to něco získali, ale základny ve Střední Evropě už mají v kapse. Vlastně pardon, základny ve Východní Evropě, jak nedávno ruský ministr zahraničí Lavrov okřikl Karla Schwarzenberga na tiskové konferenci.
V době nastávající hospodářské krize činí Obama obrovskou politickou chybu, když dává Moskvě najevo, že země bývalého komunistického bloku stalé podléhají jejímu rozhodování. Je proboha tak těžké pochopit, že diktátoři uvažují jinak? Že vstřícnost vždy považují za slabost. O co požádají Rusové příště? O Ukrajinu? Nebo třeba o Pobaltí? Za posledních sto let je lekce z jednání s KGB a spol. vždy stejná: nastav tvář a já tě do ní udeřím. Zlatý McCain. Ten měl alespoň dost politické odvahy veřejně prohlásit, že v očích Putina lze číst právě ona tři písmena: KGB. Nevšimla si snad nová americká administrativa, že mnoho bývalých států východního komunistického bloku se kvůli krizi blíží ke státnímu bankrotu a politická nestabilita čeká za dveřmi? Co asi učiní kremelská mafie, na jejímž plynu a ropě tento region zcela závisí, až se jí samovolně naskytne role stabilizační síly, oblíbené to masky uzurpátorů? Už přímo vidím, jak Rusové jen nečině přihlíží, nijak krize nevyužívají a ochotně o všem vedou dialog v zájmu všech zúčastněných.
Viděno optikou základen tedy nový Obamův začátek prozatím vypadá spíš jako začátek velkého bezpáteřního kšeftování spojeného s naivitou. Svobodný Západ ale vždycky získával navrch v dobách, kdy v jeho čele stáli státníci, kteří nebyli ochotni kšeftovat ani když se zdálo, že diktátoři jsou natolik silní, že jiná možnost neexistuje. Stačí připomenou W. Churchilla nebo R. Reagana. Proč tedy ustupovat právě nyní? Politickou kalkulaci bez principů, která se řídí jen výhodností, nakonec odnesou lidé žijící v nesvobodných režimech a jejich vládce posílí. Nebyl snad Obamův inaugurační projev v Číně zcenzurován jakmile zaznělo slovo komunismus? Tuší Hillary Clintonová alespoň zhruba kolik milionů lidí trpí v čínském gulagu? Možná by mohla svůj další čínský kongres o právech žen zorganizovat pod heslem: I jedno dítě je příliš! Condoleezza Riceová měla alespoň dost politického šarmu, aby na rozdíl od Clintonové na svou první zahraniční cestu překotně nespěchala do Asie (alespoň že se Clintonová nejprve zastavila v Japonsku) a totalitní Číny, ale nejdříve navštívila své důležité západní spojence v Evropě. Možná to nebylo z ekonomického hlediska důležité, ale alespoň bylo zřejmé, že přednost mají svobodné demokratické země před měnovými rezervami diktátorů. Copak už západní politici zapomněli na Leninovu průpovídku, že kapitalisty pověsí na provaze, který mu sami prodají...?
Jestli bude nově nastoupená zahraniční politika USA pokračovat beze změn, zřejmě nás tedy čeká jaderný Írán s raketami, které nebudeme mít v Evropě čím sestřelit, rozpínající se Rusko a Čína, kde Tibet ani nebude na mapě. Co v takové situaci nastane až přicházející ekonomický kolaps vynese v Evropě k moci bezpáteřní populisty typu Schrödera a Paroubka? Já osobně po dvacetileté přestávce raději začínám hledat svou starou učebnici ruštiny: Zdrástvuj tavárišč Ó-bama!
Jan Horník
Babylon 6/XVIII, 9. března 2009
|
|
Komentáře uživatelů (0) 
|