• 
• 

Jako malí kluci

Čeští novináři dostali pozvání od jakési organizace IHH (turecká islámská charita) projet se po středomoří a natočit rozesmáté děti, jak se polévají bublifukem.

Pozvání muselo znít jistě veleatraktivně, když si dle vlastních slov mysleli (např. kameraman ČT Jan Línek), že pojedou „na pomocné lodi OSN a že na ní pojedou i někteří evropští ministři“. Ponechám stranou otázku kde ČT bere peníze na takové výlety svých zaměstnanců a jsem rád, že alespoň na něco peníze ještě má. Zajímá mě spíš uvažování samotných žurnalistů. Jak se např. mohli dobrat toho, že někteří evropští ministři či nedej bože OSN se jakousi bárkou bude pokoušet prorazit blokádu vyhlášenou svrchovaným státem nad územím, s kterým je de facto ve válečném stavu? Naši slavní žurnalisté projevili mozek velikosti malého savce a raději si stěžují na postup Izraele, než aby si přiznali, že se organizátory nechali najmout jako živý štít, tedy napálit hůř než malí kluci.

Proto jsme mohli také zaslechnout slova jako únos, týrání, vydírání a vůbec protiprávní jednání celé izraelské strany. Faktem ovšem zůstává, že třebaže se celý incident odehrál v mezinárodních vodách, Charta OSN beztak umožňuje útok a vstup na plavidlo, o kterém panuje podezření, že přepravuje zbraně nebo se snaží prolomit námořní blokádu. Z tohoto hlediska Izrael vystupoval pouze jako svrchovaný a zodpovědný mezinárodní aktér.

Přitom pro kohokoli nemůže být těžké si o organizátorech konvoje IHH, Free Gaza a ECESG (Evropská kampaň pro skončení blokády Gazy) něco zjistit. Minimálně alespoň to, že právě IHH jsou přičítány mnohé vazby na teroristické sítě včetně například atentátu ne letišti v Los Angeles v roce 1999. Podle Izraele je pak napojena i přímo na Hamas, který z Gazy s oblibou ostřeluje raketami území Izraele. Právě zamezení pašování zbraní do Gazy je také hlavním opodstatněním celé blokády.

Mezitím jsme se o „podle zavražděných“ „mírových a humanitárních aktivistech“ dozvěděli, že mnohem více se profilovali jako aktivní islamisté, z nichž hned tři se před vyplutím nechali slyšet, že touží zemřít jako mučedníci. Ani tohle se českým žurnalistům jaksi nepodařilo zachytit.

Přitom podezřelé jim mohlo být alespoň to, že „mírové aktivisty“ „zabývající se také lidskými právy“ (dle mluvčí Free Gaza Audrey Bomseové) nenapadlo požadovat od Hamasu propuštění uneseného izraelského vojáka Gilada Šalita nebo zastavení raketového ostřelování Izraele, aby tak Izrael připravili o záminku k blokádě Gazy. Místo toho odmítli nabídku na převezení nákladu do Gazy přes izraelský přístav stejně jako prosbu Noama Šalita, otce uneseného vojáka, aby jeho synovi předali balíček a dopis. Možná nám ale nakonec sdělí něco o roli a motivech Turecka v celém případu, čímž by se mohli částečně rehabilitovat.

Přisadit si samozřejmě neopomněly ani mnohé politické a jiné veličiny, za všechny jmenujme třeba místopředsedkyni sněmovního zahraničního výboru Kateřinu Konečnou (KSČM). Jednáním Izraele byla natolik pohoršena, až se nechala slyšet, že: „pokud budeme před tímhle zavírat oči, tak nám hrozí takový průšvih, že se z toho tady všichni zblázníme“. Konečná se již evidentně zbláznila.