Napsal Stanislav Škoda
25. listopadu 2008
Nato posedali kolem kamen.
ten smrděl, tomu páchlo z hlavy,
plkavci a zmrdové,
živlové onuční, strejci a sousedé,
žvást na žvást, tlach na tlach,
kudla do břicha, oprátka na krk
Cituji tyto verše Patrika Ouředníka z delší básně nazvané Účty, protože mi připadají jako stručné a výstižné vyjádření toho, co se stalo minulý týden v litvínovské čtvrti Janov, včetně toho, co tomu předcházelo. Patrik Ouředník napsal tyto verše již před lety a v Janově (v tom litvínovském) s největší pravděpodobností (stejně jako já) nikdy nebyl.
Proto je nutné vzít události alespoň trochu popořádku: Sedm stovek příslušníků jakéhosi národovecko rasistického hnutí, z nichž mnozí se hlásí k odkazu Adolfa Hitlera, se sjelo předminulé pondělí (17. 11. 08) vyzbrojeno sekerami, noži, plynovými pistolemi atp., aby se demonstrativně „prošli“ po sídlišti, kde žije vedle bílé většiny nepřizpůsobivá romská menšina. Tito lidé, kteří si sami sobě říkají „nic než národ“, a novináři je označují poněkud alibisticky za pravicové (politické) radikály, přijeli ze všech koutů republiky. O spontánní vystoupení politicky angažovaných občanů, jimž není lhostejný osud litvínovských strejců a sousedů tváří v tvář útisku ze strany Romů, evidentně nešlo. Podobně jako před rokem (i před dvěma roky), kdy chtěli „náckové“ pochodovat pražským židovským městem, zamýšlela tato sebranka (živlové onuční) i letos provést něco hodně nehorázného, hajlovat, terorizovat obyvatelstvo bez ohledu na rasu, národnost, víru nebo přesvědčení. Jen, aby to vyvolalo pořádný rozruch a živlové onuční si kromě vybití nahromaděné agresivity užili svých pěti minut televizní slávy.
Strejcové a sousedé se k nim přidali. Podle očitých svědectví jim otevírali průchody svých panelových domů, aby se tito agresivní psychopati dostali dovnitř a mohli se dostatečně vyřádit, tedy ulevit své frustraci fyzickým násilím na jiných. Nadávky slušných lidí z Janova adresované policistům a rasistické komentáře (sousedů a strejců) šokovaly přítomné novináře. Jenže, vzpomene si snad někdo na nějaký pogrom, jehož by se „slušňáci“, sousedé a strejcové, (za posledních dvě stě let) tak nějak neúčastnili, když jim to zrovna přišlo vhod?
Sídliště Janov musí být dost bezútěšným místem, o tom není pochyb. Můžou za to realitní kanceláře, které tam sestěhovaly romské rodiny z Prahy, aby výhodně zpeněžily jejich nájemní byty. Můžou za to nejspíš i Romové sami. Takových Bohem zapomenutých míst je na severu Čech více. Vláda a úřady jeví minimální snahu situaci řešit (plkavci). Člověk, který přišel jako starosta s nápadem sestěhovat Romy do kontejnerů za město, si tímto činem vysloužil místo předsedy křesťanské parlamentní strany (plkavec číslo jedna). Člověku, který stál na začátku devadesátých let 20. století u zformování české neonacistické scény (živel onuční číslo jedna, Dan Landa), odehráli před pár dny v brněnském národním divadle (s malým „n“) s velkou slávou premiéru jeho divadelní hry, neboli tlach na tlach. Co na tom, že je Landa živel zcela nemúzický a ve skutečnosti onuční, neboli plkavec.
Nikdo moc neví, kde se v Čechách (i jinde) neonacismus bere. Jejich politická platforma, Dělnická strana, získala v nedávných komunálních volbách 29 000 hlasů. Prý také nelze proti této sebrance postupovat příliš vehementně, protože by se perspektivně ještě více radikalizovala a způsobila (slušné) společnosti mnohem větší škody. Bohužel, se této teorii a logice jaksi vymyká postup policie při řádění chorvatských fanoušků na Staroměstském náměstí, kteří během sportovního zájezdu přizabili turistu, hajlovali, pomočili radnici a zpráskali několik řadových strážců pořádku. Lze vážně pochybovat, že by mohli chorvatští fanoušci českým úřadům jakkoliv zavařit. Naše vztahy s touto zemí jsou v době masové turistiky přece více než přátelské.
Situace v Čechách ale asi nemá rychlé řešení. Stát (vláda) se skrytě omlouvá všem, plkavcům, živlům onučním, sousedům i zmrdům, a nechá raději mlátit vlastní policisty, vládnout Čunka, a předstírá, že ten jediný Janov leží v Itálii. Slabý stát je pro Čechy do značné míry požehnáním, a tak musíme překousnout i to, že je jaksi neschopen se s podobnými věcmi lépe vypořádat. Na druhou stranu všechno má své meze. Vloni (a předloni) chtěli náckové hajlovat na výročí křišťálové noci v pražském židovském městě. Napodruhé jim v tom policie pravda zabránila. Letos si jen tak uspořádali v Litvínově pogrom - se vším všudy (vidle, sekery, pistole). K lynčování, kudlám do břicha a oprátkám na krk naštěstí nedošlo. Odneslo to jen několik řadových policistů a jedno auto. Co vymyslí náckové příště?
Stanislav Škoda
Babylon 3/XVIII, 25. listopadu 2008
