• 
• 

Pokrok a slzy nezastavíš

V poslední době se nám ekonomové-vědci nějak přemnožili. Tvoří početnou mezinárodní profesionální komunitu se všemi vnějšími atributy – tituly, hodnostmi, cenami, konferencemi, publikacemi, institucemi a školami. Veverky pohánějí kolo a ono zase je. Dokola, tedy stále vpřed! Další poučení získali od slepých kuřat: zobat, zobat, zobat a snad se nějaká ta předpověď splní. Čestných výjimek není mnoho, tak Karel Marx alespoň svůj Kapitál nedopsal. Nu, domysleli jej jiní...

Podobně jako právníci i ekonomo-logové se shodnou jen málokdy. Kdyby ano, nebylo by jich pak tolik zapotřebí. Neshodujme se tedy! A dále. Politologie je zřejmě věda jak jeden politik může vyzrát na druhého a totéž platí o ekonomech a juristech. Lze to nazřít na soutěžích krásy, kde se nejedná o holku nejkrásnější, ale o tu, která se nejvíc líbí porotcům. Takže je nutno studovat porotce a ne dívky. A co jsou burziáni než porotcové? Na samotných slečnách a ekonomice samé už pak ani moc nesejde.

Ekonomická nauka v tom nelítá jistě sama. Představuje totiž autopoietický systém – což je jednoduše vyjádřeno – systém sám si určující své chování, vnější podněty mu jen startují předurčené reakce (obvykle ke škodě okolí). Takových systémů ve vědách o člověku máme dnes dosti, ale naštěstí bývají bezzubé. Třebas humanitní vědci si škodí nanejvýš sami sobě či navzájem. Jsou na to cvičeni. Jiné obory dokáží laikům ublížit většinou jen malinko, mnohdy si dokonce o poškození musíme sami říci (navštívíme-li třebas o své vůli psychoanalytika a platíme ho). A ten pak, jak si stěžuje Woody Allen, nám pak po půlnoci volá, stěžuje si a pláče do telefonu.

Ekonomové-praktici, zvláště ti bankovní, doplatili na vědu mnohem hůře. Banka deponuje peníze a s přirážkou je prodává dál. Aby nalákala hejly, musí sídlit v honosných budovách. K tomu patří i působivé platy bankovních zaměstnanců a zvláště ředitelů – vždyť se jedná o zdání solidnosti a tedy i důvěryhodnosti. Tihle lidé jsou pak nuceni doslova žít pod železnou patou přepychu. K odbytu propůjčených peněz je zapotřebí trhu a každý nápad, jak jej rozšířit, je tedy k nezaplacení. Idei pojišťovat budoucí operace svěřenými cizími penězi a navíc pojišťovat tato pojištění pojištěním dalším atd. atd. atd. začali nebozí bankovní ředitelé důvěřovat až na základě sofistikovaných ekonometrických operací a tun dat prohnaných počítači (nazývá se to derivace sekuritizovaných aktiv) - vše garantováno garantovanými garanty. Vědy se zachtělo, vědě se naletělo! Nu, to by se starému Rotšildovi nestalo. Gigantická hra „letadlo“ skončila. Zůstali jen ekonomové, kteří nám teď v noci volají ze svých paláců a pláčí.

Inu - pokrok a slzy nezastavíš.

Slavoj Č e s k ý


Babylon 5/XVIII, 2. února 2009