| |||||
|
| |||||
RUBRIKYMédiaSouvisející |
|
||||
S kapavkou do KFC
Napsal Stanislav Vítězslav Nezval
3. dubna 2007
Americký provozovatel sítě kaváren Starbucks míří do Čech. „Bílé kelímky se zeleným kulatým logem jsou mnohde kultovní záležitostí, podobně jako žluté M v prodejnách McDonald’s. A podobně jako v McDonald’s se ve Starbucks nekouří a káva se kupuje u pultu do kelímků. Mnozí tam tráví celé odpoledne, pracují na notebooku nebo se učí,“ napsala redaktorka v MF Dnes. Úspěch umělohmotných kaváren Starbucks je v Čechách předem zaručen. Češi si v poslední době zvykají trávit celé odpoledne na podobně „kultovních“ místech s velkou oblibou a turka v ruské skleničce nebo presso v bílém šálku rádi vymění za půllitrový kelímek břečky rozpuštěné v mlíku, čili american coffee. Chlapíci s rozepnutou košilí a notebooky na stolcích, studentky s učebnicemi a podobná individua se budou s nonšalantní samozřejmostí rozvalovat ve Starbucksech a tvářit se, jako by se tam narodili. Fuj tajbl. Kdyby z mrtvých vstal Vítězslav Nezval, který v kavárnách strávil podstatnou část života, a zašel si do Starbucksu, mohl by — inspirován otřesným zážitkem, tentokrát ovšem ne z oportunismu, ale ze vzteku — napsat další verše ve stylu „Američtí piloti, nakažení gonoreou, nelítejte nám nad Koreou“ (gonorea=kapavka), nebo by to tam rovnou roztřískal, jako jednu prvorepublikovou jugoslávskou vinárnu poté, co mu odmítli prodat cigarety. Ostatně jedno řídké kafe v papírovém kelímku jsem si nedávno také dal, když jsem čekal cestou do Karlových Varů v KFC na Evropské na jednoho známého. Vedle u stolku asi pětadvacetiletá manažerka vysvětlovala prodavačkám smažených kuřat, jaké je jejich postavení ve firemním mechanismu, čili místo na světě, a jaké jsou jejich „perspektivy osobnostního rozvoje“. Přitom pozorovala a zaznamenávala reakce dotazovaných, aby je pak v nějakém schématu pošoupla o trochu výš nebo naopak. Mluvila newspeakem, který se od toho komunistického neliší vůbec v ničem. Všechno, co řekla, byly naučené fráze, které do ní nahustil školitel těsně nad ní, jimiž v normálních situacích nikdo nemluví, ledaže by byl duševně nemocný. Přitom předstírala, a možná si to i myslela, že ty holky seznamuje s realitou, jakýmisi universálními, neporušitelnými pravidly, a že když jí neposlechnou, nebudou to mít vůbec jednoduché — v posledním měla možná pravdu. I když se vyslýchaná prodavačka snažila ze sebezáchovných důvodů odpovídat podobným stylem, moc jí to nešlo. Téhle položce, „lidskému zdroji“ se velká budoucnost s největší pravděpodobností vyhne. Pravidla frází jsou neúprosná a holka neuspěla. Stát se součástí „kultovní záležitosti“, za kterou MF DNES považuje žluté „M“ a zelený kroužek nad sterilními bufety, zřejmě znamená projít mnoha takovými pohovory. Než tohle, to radši přetrpět kapavku.
Stanislav Vítězslav Nezval
Babylon 7/XVI, 2. dubna 2007
|
| ||||