| |||||
|
| |||||
RUBRIKYMédiaSouvisející |
|
||||
Veletrh antikvářů
Napsal Zdeněk Dragoun
7. listopadu 2006
VELETRH ANTIKVÁŘŮ
Pijem tu dobré bílé víno Proklet je kdo by sklenku zvrh Ten antikvární veletrh je pro nás Máme nakoupíno
Všechny jsou zakuklený snáře Proto milujeme vůni knih Nežiju zrovna jako mnich Kam hrabu se na antikváře
PRVNÍ NEZVALOVSKÁ CITACE
Onehdy stál jsem na kopci a rukou šátral v poklopci Nemrzlo ani nebyl hic A v poklopci nebylo nic
Ten fakt mne hrůzou polije Ó Tibergi Ó de Grieux Co kdysi bylo není už A já jsem doufal že jsem muž
Onehdy stál jsem na kopci a rukou šátral v poklopci ženský hlas zněl jako bič Dej už tu ruku sakra pryč!
TUČNĚ CHOLESTEROLOVÁ
Řekl mi doktor že jsem vůl Naději prý mám jenom jednu Zapomenout na švédský stůl Vyměnit jej za švédskou bednu
JIRKOVI Š. K ŠEDESÁTCE
Čas už ti vyšisoval kštici Dárkem je pohled na Roudnici Město jež umí léčit splíny se zámkem značky Orsolini A dole v koutě ve sklepení ty víš co je však vidět není
Pod zámkem Labe stříbropěnné V něm jeden oblouk se jen klene z mostu jenž neměl pevnost zvonu byť zdil jej Vilém z Avignonu A v zámku v koutě ve sklepení ty víš co je však vidět není
Přehlédnout mohl bys jen stěží ten zákryt Řípu s městskou věží Hory jež spočívá tam líně jak obrys prsu od obryně A v zámku v koutě ve sklepení ty víš co je však vidět není
Obryně spočívá tam spící Zdali si všimli kanovníci že všude kolem mají dámu když modlit začnou se v svém chrámu A v zámku v koutě ve sklepení víme co je však vidět není
Na řece lodi sem tam plují Vory se bystře pohupují Možná i včelka vzduchem bzučí Klouček se chytat ryby učí Štika na mřenku zuby cení Jistě tam je však vidět není
Závěr je nutno vzíti zkrátka Přišourala se šedesátka Přilétla spíše jak Baba hbitá Chtěná jak výkal parazita Když sleduji tě vše se změní Tuším že je však vidět není
SPOR DUŠE S TĚLEM
Prožil jsem tady spoustu zim Vždy odpovím když ptáš se proč Své slovo vždy dodržím Jen neudržím moč
Gerne der Zeiten gedenk ich als alle meine Glieder gelenkig bis auf eines. Ach nie kehren sie wieder, steif sind all meine Glieder bis auf eines. J. W. Goethe
1. Vzpomínám na své mládí družné v němž všechny údy byly pružné Až na jeden Od těch dob mnoho let mne dělí Všechny údy mi zkameněly Až na jeden
2. Když jsem byl mlád a už ne malý Všechny údy se ohýbaly Až na jeden Teď občas slýchám skřípot truhly Všechny mé údy už mi ztuhly Až na jeden
MUŠKETÝRSKÁ
Mušketu v pěsti Zas bude co dělat Ve víru bubnů pryč odchází strach Pozvánku do bitvy poslala děla Ve váčku prachy V prachovnici prach
Řečnění o vlasti si klidně nechte Neslyším vás ale zvonění hran Srdcem i profesí jsem já lancknechtem Ten kdo mi zaplatí to je můj pán
Když bitva skončí a večerním šerem Morové stíny jsou padlým žold krást V hospodě do kouta praštíme kvérem Čelisti nesklaply Dál čeká past
Stříbrným tolarem bouchnem o dřevo Budem se rouhat a hlasitě klít Za svým si táhnem Ne vpravo ne vlevo V noci chcem ženskou a do noci pít
Až prachy dojdou zas se střelným prachem Do boje půjdem Kam kdo by se vrt Hledat v těch krajinách nasáklých krachem V prašivý době svou prašivou smrt
|
Z Galerie
| ||||
